Unaveni sluncem
Autorka: Adéla Moravcová
Srpnové setkání se konalo v Manětíně, v půvabném kraji západních Čech. Horko bylo sice urputné, ale vše důležité jsme měli po ruce: historické městečko osázené barokními sochami, krajina plná srdcervoucích výhledů, bydlení na faře v příjemném chládku a hospoda s chlazeným pivem hned za rohem.
Do plenéru jsme se odvažovali jedině brzy ráno, nebo v pozdním odpoledni. Kolem oběda slunce nemilosrdně pražilo, tak jsme se oddávali siestě, popíjeli vinný střik a z fary nevystrčili nos ani štětec.
Ve večerním stínu jsme já, Týna a Lukáš malovali cestu vinoucí se údolím Manětínského potoka. Světlo se rychle měnilo a zlatavá zář nad krajinou byla odměnou i výzvou zároveň.
Kája si u potoka začal s jeho „oblíbenými“ voskovkami :-) Když zjistil, že jejich vztah nemá budoucnost, začal kouzlit s tužkou.
Martin také zakotvil v potočním stínu. Malování vodní hladiny už mu fakt jde!
Lukáš si zkusil i malé formáty, ale štětcem se rozmachoval velkoformátově.
V neděli ráno jsme s Týnou přeci jen zkusily malovat na přímém slunci. Ale je to nebezpečné…
…může se stát, že vám z vedra zkrátka hrábne! :-)
Galerie namalovaných obrazů:
A konečně největší bombič Martin Perlík
