Tak to je extrém!

17. 2. 2015 | Krajinomalířská setkání

Autorka textu: Týna Sataryová

„To je fakt extrém!“ říkali jsme v létě při malování západu slunce, kdy se scenerie měnila každým okamžikem. A smáli jsme se představě, co by na to řekli příznivci adrenalinových sportů. Při lednovém krajinomalebném setkání se ale opravdový extrém stal skutečností. No, posuďte sami!

Plener_malovani_akryl_1

Už nápad vyrazit do plenéru v lednu může být považováno za odvážný (nebo bláznivý?) počin. Matěj nás ale ujistil, že na tom nic není a sám maluje sníh ze všeho nejraději.

Plener_malovani_akryl_2

Nebylo pod nulou, takže bylo možné malovat akrylovými barvami, které jsou ředitelné vodou. Háček je v tom, že malíř musí v zimě zohlednit, že to vůbec, ale vůbec neschne. Prostě si nezavrstvíte. Ještě, že jsme měli kamínka, u kterých se sušilo jedna báseň.

Plener_malovani_akryl_3

Tentokrát jsme si plátna natáhli sami a pak…

Plener_malovani_akryl_4

…řádně navrstvili malířské úbory vhodné k zapatlání. Matěj instaloval dvougatí. A může se jít na věc!

(Glosa: „Matěji, když jsi celej od barev, tak nevadí, že budeš i od pomazánky, ne?“)

Plener_malovani_akryl_5

Stihli jsme si sotva vybrat místečko a načrtnout základní kompozici, když v tom to přišlo!

Plener_malovani_akryl_6

Přes les se převalila mlha hustá tak, že by se dala krájet, a my si vyzkoušeli, jaké je to malovat obraz čistě podle paměti. Aby toho nebylo málo, začalo po hodině sněžit a vločky se jaly vytvářet na plátnech rázná rozhodnutí za nás. Sbalili jsme fidlátka a uchýlili se pod střechu blízkého kostela, kde jsme dílka dokončili.

Plener_malovani_akryl_7

V neděli k nám bylo počasí vlídnější. Dopoledne bylo vyloženě nádherně a slunce zalévalo výhledy zlatým svitem. Rozutekli jsme se okolo penzionu pana Šimánka do všech stran. Adeli poctila svou pozorností kravín, který je směrem, kam se pan Šimánek prý nikdy nedívá! Inu, umělec vyšťourá krásu všude.

Plener_malovani_akryl_8

Odpoledne nás opět obestřela mlha a my se cítili tak rozmalovaní, že jsme ještě nabombili okolí kouzelného meandrujícího potoka.

Plener_malovani_akryl_9

Lednový plenér byl pro nás obrovským zážitkem. Vypotřebovali jsme velkou pikslu bílé barvy a jak se patří si užili malování sněhu. Nutno ale přiznat, že to bylo náročné a chvíle, kdy se nemalovalo, jsme využívali k nabírání nových sil. Zimní období nesvádí k hýření (lahve vína jsme si vezli zpátky), ale přesto má svoje nezaměnitelné kouzlo. Dík Matějovi jsme to mohli zakusit se štětcem v ruce – promrzlí, ale šťastní.

01_akryl_malba

02_akryl_malba

03_akryl_malba

Adeli Moravcová má pro zimní scenerie zkrátka cit – zejména kravín mě prostě baví :-)

05_akryl_malba

Jirka Nováček, hráč se slovy a milovník příběhů, zbožňuje kreativitu v jakékoliv formě, a tak jí přišel poškádlit akrylem. Povedlo se!

06_akryl_malba

04_akryl_malba

07_akryl_malba

08_akryl_malba

09._akryl_malba  

Titul nepřekonatelného bombera opět obhájil Martin Perlík. Zvláště dveře vykreslující hru světla a stínu v podání umně namíchaných barev nás donutily k hlasitému: „jééé“.

10_akryl_malba

Na skok přifrčela i Ála Radová, které z přízračné mhly kyne na pozdrav strom hledící do polí. Tajemný balvan v popředí jen mlčí. Snad strom zůstane králem sááááám v celéééém okolíííí a sekery břit ho po další století neskolí…

11_akryl_malba

12_akryl_malba

Klárce Honzákové se povedlo expresivně zachytit sněžně mrazivou náladu zimy. Na prvním obraze pomohly se speciálními efekty sněhové vločky :-)

13_akryl_malba

14_akryl_malba

 OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Já jsem po sobotním trápení s mlhou chytla druhý dech a užila si zejména malování potoku s tajemným kulatým rybníčkem skřítka Rákosníčka.

16_akryl_malba

17_akryl_malba

18_akryl_malba

Náš akrylový sensei Matěj Lipavský se opravdu činil. A to tak, že jsme nestihli všechny jeho výtvory ani nafotit, a proto zde vidíte jen část jeho kunčinské tvorby. Velkoformátové počiny zobrazují i zdánlivě nejobyčejnější věci ve světle fascinace životem.