Do Národní galerie: od Chittussiho po Zrzavého

„Mám pocit výjimečnosti, neseme si vlastní židličky,“ prohlásil Lukáš.

My ostatní jsme se tomu naoko smáli. Ovšem pocit výjimečnosti klíčil i v nás, protože přeci jen jsme byli v Národní galerii (a všechny další výpravy tu byly výhradně bezžidličkové!). Když jsem domlouvala s kurátorkou Monikou Sybolovou komentovanou prohlídku obrazů, tušila jsem, že to bude skvělé… ale Monika předčila má očekávání o 1000 %.

Před obrazem Julia Mařáka Šumavský prales za bouře, který (ač obrovský!) maloval z velké části přímo v lese. Krajinomalba je dobrodružné povolání.

Hned v začátku nás zavedla do tzv. „mezizáchodí“. V tomto zákulisním prostoru Veletržního paláce jsou ukryty všelijaké malířské stojany i židličky pro kurzisty. K našemu potěšení jsme každý jednu vyfasoval a hurá na veledíla!

Max Švabinský maloval svůj Chudý kraj v Kozlově u České Třebové. Jasný cíl dalšího plenéru!

Protože všichni pravidělně jezdíme na společné plenéry, bylo jasné, na co se zaměříme. Monika nás seznámila s klíčovými díly české krajinomalby 19. a začátku 20.století. U každého obrazu nás zahrnula neuvěřitelnou smrští svých znalostí. Málem jsme ani nestíhali pokládat dotazy… a když už se někdo zeptal (zpravidla ve chvíli, kdy se Monika přeci jen musela nadechnout :-), dostal obdivuhodně podrobnou odpověď.

František Kupka vtělil do obrazu Klávesy piána mnoho symbolů od akordu A-dur po odplouvání na Kythéru. Možná by se výkladu kunshistoriků sám divil :-)

Z prohlídky jsme byli nadšení! Ve dvou intenzivních hodinách jsme úspěšně zdolali čtvrté patro galerie a prošli od Antonína Chittussiho k Janu Zrzavému. Napříště nás čeká francouzské umění a slavnostní pokoření třetího patra :-)

Krajiny Jana Zrzavého jsou melancholicky zasněné: Spící lodě

***

Pokud se chcete jít na další prohlídku s námi, rádi vás uvítáme!

Napište mi zprávu na adela@ilustratorka.cz